Jaderné štěpení je mnohými svými propagátory vydáváno za nejlepší možný zdroj energie. Nukleární průmysl přesvědčuje zejména sám sebe o „renesanci“ tohoto odvětví. Čeští politici se na atom dívají bez pochyb. Nakolik se ve světě nebo v Česku promění obraz jádra po těžké havárii ve třech reaktorech a jednom bazénu s vyhořelým palivem ve Fukušimě?

Monopolní energetické firmy ve střední Evropě spojuje obdobná jaderná minulost i plány na nový atom. Jaderné elektrárny elektrárenským kolosům v minulosti pomohly k udržení dominantního postavení na trhu s elektrickou energií. Ekonomika obdobných projektů, například dvojnásobné zdražení elektrárny stavěné ve Finsku však může znamenat noční můru místo snu o levné atomové elektřině.

Jaderná energetika je vydávána za nejlepší možné řešení energetických potřeb světa. Nukleární průmysl přesvědčuje zejména sám sebe o „renesanci“ tohoto odvětví. Nynější vládnoucí elity v České republice pak nepochybují, že je to právě stavba nových reaktorů, které nám mají zabezpečit dostatek energie ve 21. století.

Evropský tlakovodní reaktor (EPR) od společnosti AREVA se měl stát vlajkovou lodí jaderné renesance. Pilotní projekty ve Finsku a Francii ukazují, že očekávání byla z říše snů. Profesor Stephen Thomas z britské University of Greenwich, který se dlouhodobě zabývá ekonomikou jaderné energetiky, dává v nové studii jasné doporučení: chce-li AREVA minimalizovat své ztráty, měla by koncept reaktoru EPR co nejrychleji opustit.