Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Zelená energie

Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal v červnu zvláštní zprávu o stavu rozvoje větrné a sluneční energie, ve které upozornil, že EU zaostává v rozvoji výroby čisté elektřiny a hrozí, že se nepodaří naplnit klimaticko-energetické cíle Unie k r. 2020. V těch si osmadvacítka členských zemí mimo jiné stanovila, že zvýší podíl OZE na 20 % své celkové spotřeby energie. Zpráva EÚD však varuje, že slibně započatému tempu rozvoje dochází dech a doporučuje, aby Evropská komise naléhala na členské země kvůli podpoře zavádění dalších OZE. Jedním z doporučení je i podpora zapojení občanů - komunitní energetiky.

V loňském roce schválila Evropská unie své klimaticko-energetické cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by tak měla téměř třetina veškeré spotřebované energie v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Ke splnění tohoto cíle je nutné, aby podíl OZE vzrostl ve všech členských zemích. Evropská komise zároveň opakovaně zdůrazňuje, že tohoto cíle není možné dosáhnout bez významnějšího zapojení samovýrobců obnovitelné energie. Tam patří kromě jednotlivých občanů i obce nebo energetická družstva, souhrnně označovány jako komunitní energetika. Ostatně i proto související legislativní balíček (označovaný též zimní energetický balíček) dostal pojmenování „Čistá energie pro všechny Evropany“.

Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2018. Produkce evropských obnovitelných zdrojů v roce 2018 opět vzrostla, jejich podíl na celkové hrubé výrobě elektřiny dosáhl 32,3 %.  Na růstu se podílely především nové instalace solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních zdrojů (po výrazně podprůměrném roce 2017). Pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,8 %, vodní elektrárny 10,6 %, zdroje na biomasu 6,1 %, solární elektrárny 3,9 %.

Nový Atlas energie, navazující na předchozí úspěšný Atlas uhlí a Atlas masa vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA. Překlad atraktivní ediční řady publikací shrnujících evropskou situaci s nově zařazeným textem o zemích Visegradu ukazuje ve svých dvaceti kapitolách na konkrétních číslech a příkladech, jak se evropská energetika v posledních dvaceti letech výrazně mění. Snižuje se podíl fosilní energie, výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, energetika se decentralizuje a mění se vlastnická struktura.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla