Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Klima

Tento závěr si bohužel musíme vyvodit při čtení nedávno publikovaných výročních zpráv za rok 2018 jak České exportní banky (ČEB), tak Exportní a garanční pojišťovny (EGAP). Jedná se o státem vlastněné exportní kreditní agentury, které využívají veřejných peněz pro podporu českého exportu do rizikových oblastí či projektů, které by běžně nezískaly komerční podporu. Právě kvůli svému veřejnému profilu jsou pak tyto agentury povinné vykazovat ve svých výročních zprávách mimo jiné i dopady podpořených projektů na životní prostředí a pravidelně tak vyhodnocovat ekologická rizika své činnosti.

Pařížská dohoda o ochraně klimatu z roku 2015 požaduje po všech signatářích, k nimž patří i Česká republika, aby nejpozději do roku 2020 přijaly dlouhodobou (tedy k roku 2050) strategii snižování emisí skleníkových plynů. Projednávání návrhu klimatické strategie Evropské komise se zatím zadrhlo na nesouhlasu čtveřice členských států, pro něž je požadavek na dosažení uhlíkové neutrality k polovině našeho století nepřijatelný. Premiér Babiš svůj odmítavý postoj zdůvodnil mimo jiné tím, že bychom se měli spíše zaměřit na snižování emisí mimo EU, konkrétně pak zdokonalováním nízkoúčinných elektráren na fosilní paliva. Postěžoval si, že „financovat technologie výroby z fosilních zdrojů je dnes prakticky nemožné, i když by se tím výrazně snižovala uhlíková stopa.“

Téma klimatické změny se dostává stále více do popředí ve veřejném prostoru a bude nepochybně hrát důležitou roli také v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou v členských zemích od 23. do 26. května 2019. V mnoha státech, zejména pak západní Evropy, je problém klimatických změn a jejich řešení jednou z nejvíce skloňovaných otázek v předvolebních debatách. Velký vliv na to má především vlna veřejných protestů a studentských stávek, kterých se od loňského roku zúčastnily statisíce občanů po celé Evropě. V některých státech, jako například v Dánsku nebo Belgii, může být klimatická změna dokonce právě tím tématem, které tyto volby rozhodne.

V debatě o změnách klimatu se objevují argumenty, že si lze vybrat: buď snížit emise skleníkových plynů, nebo se přizpůsobit. A občas zaznívá, že druhá možnost je lepší. Odpověď není jednoduchá. Na adaptace se musíme dívat realisticky. Ve chvíli, kdy se od obecného konceptu posuneme ke konkrétním praktickým opatřením, optimismu ubývá. Tak třeba sudy pod okapy, dotované vládním programem, jsou v současném mnohatýdenním suchu úplně k ničemu. Adaptace mají své meze a od určité hranice znečištění a změny podnebí se lze přizpůsobovat jen za cenu enormních humanitárních obětí a ekonomických škod.

Do parlamentu možná už příští měsíc zamíří vládní návrh novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Systém v Evropské unii funguje od roku 2005 a v České republice se týká zařízení produkujících zhruba 60 % emisí. Současná novela zavádí nová ustanovení revidované evropské směrnice, která budou platit pro období 2021 až 2030. Směrnice řeší zejména chronickou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s povolenkami, rychleji omezuje množství dostupných povolenek a vytváří nové finanční nástroje na podporu snižování závislosti na fosilních palivech.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla