Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Celosvětová produkce uhlí dosahuje svého vrcholu a začátek ústupu uhlí ze scény je již patrný. Ve Spojených státech bylo za posledních šest let uzavřeno dvě stě uhelných elektráren, v roce 2014 začala po letech strmého růstu stagnovat spotřeba uhlí v Číně. Kola uhelného byznysu po staletích zadrhávají. Nicméně někteří investoři spoléhají na to, že na tomto podnikání půjde ještě nějakou dobu slušně vydělávat. Proč firmy jako EPH láká něco, čeho se jiné horempádem zbavují?

Zastánci uhlí často tvrdí, že hlavní výhoda této suroviny spočívá v možnosti vyrábět elektřinu za velmi výhodnou cenu. Za nízkými cenami uhelných produktů se ovšem skrývají dotace, placené z kapes daňových poplatníků. Na řešení důsledků klimatických změn nebo léčbu nemocí způsobených špinavým vzduchem přitom uhelný průmysl přispívá minimálně. V rámci programu OSN pro životní prostředí se například pracuje s údaji, které poskytuje britská poradenská firma Trucost. Podle ní se výše externalit spojených se spalováním uhlí v elektrárnách jenom ve východní Asii v roce 2009 vyšplhala na 452 miliard dolarů. Vycházelo se přitom především z emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší. Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy způsobují uhelné elektrárny v České republice celkové škody ve výši 51 miliard korun ročně. V uvedené částce jsou zahrnuty dopady emisí vybraných znečišťujících látek a skleníkových plynů z elektrárenských provozů v rámci celého životního cyklu.

Uhlí se zdá být levné také díky subvencím, které mu přitékaly a nadále přitékají z kapes daňových poplatníků. Energetické koncerny dodnes profitují z veřejných prostředků. Mezi lety 1970 a 2007 zaplatily země EU uhelnému průmyslu ve formě státních dotací 380 miliard eur. Cílem státních dotací je udržet konkurenceschopnost uhlí z domácí produkce a s ní spojená pracovní místa. Nejvíce dotací vyplatilo Německo.

Bohaté průmyslové země rovněž velkoryse dotují export uhelných technologií do třetích zemí. Mezi lety 2007 a 2013 podpořily tyto státy uhelné projekty pojištěním, garancemi a úvěry ve výši 36 miliard dolarů. Na prvním místě financování stojí Japonsko s 16,8 miliardy dolarů, Česká republika se v rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce podílela na několika uhelných projektech v Bosně a Hercegovině nebo v mongolském Ulánbátaru.

Kromě výše uvedených forem podpory vlády dotují související výzkum a vývoj. Specifickým případem je pak bezplatné přidělování povolenek v rámci evropského systému obchodování s emisemi, z něhož profitují čeští výrobci elektřiny (včetně uhelných). Připomeňme i aktuální kotlíkové dotace (součást Operačního programu životní prostředí), které podporují výměnu kotlů na uhlí za – kotle na uhlí. Ačkoli na kotel jen na biomasu a na tepelné čerpadlo je míra dotace nejvyšší, rozdíl není tak výrazný, aby motivoval domácnosti, které léta vytápějí uhlím, k pořízení čistějšího zdroje.

Uhelné soukolí promazávají financemi vedle vlád také mezinárodní banky pro podporu rozvoje. Ty dotovaly mezi lety 2007 a 2013 uhelné projekty částkou ve výši 13,5 miliardy dolarů. Téměř 90 % všech prostředků zamířilo do výstavby nových elektráren. Ještě důležitější úlohu než finanční instituce vlastněné státem hrají v oblasti uhelných projektů po celém světě komerční banky: v letech 2005–2014 financovaly tuto oblast celkem 500 miliardami dolarů.

Pokud se vrátíme k úvodní otázce, je i díky přežívajícímu systému nejrůznějších podpor a nezahrnutí externalit dobře možné, že uhelná aktiva budou investorům ještě nějakou dobu vydělávat. Nicméně podmínky na trhu se rychle mění a uhelný průmysl na celém světě se noří do vážných problémů. Některé uhelné podniky možná představují pro své investory „znehodnocený majetek“ už dnes.

Nezkrácená verze článku byla publikována na portálu TZB Info 23. 5. 2016: http://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

Klára Sutlovičová, Glopolis

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru