Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie

Jaderný odpad z evropského pohledu. To byla propojující linka všech příspěvků mezinárodní konference „Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky“. Pro Česko je o to aktuálnější, že by letos mělo padnout rozhodnutí o výběru čtyř nejvhodnějších lokalit pro úložiště z potenciálních devíti. Na konferenci, kterou 11. dubna v Praze uspořádaly české nevládní organizace, se zahraniční i čeští experti zaměřili také na srovnání českého přístupu k výběru se zahraničními. Prezentace z konference, představení přednášejících a další informace najdete na www.nec2018.eu.

O hledání společenského konsensu při nakládání s jaderným odpadem v Německu pojednal ve svém příspěvku Michael Sailer, člen Komise pro likvidaci vysoce radioaktivních odpadů německého Spolkového sněmu. Právě tato komise dojednala dohodu, podle níž přejde odpovědnost za německý jaderný odpad na stát. Provozovatelé jaderných elektráren vládě za převzetí tohoto břemene zaplatí 23,6 miliard eur. Michael Sailer, rovněž ředitel Öko Institutu, řekl: „Německo se rozhodlo uložit svůj jaderný odpad na svém území a jako hlavní kritérium pro výběr lokality si stanovilo maximální dosažitelnou úroveň bezpečnosti uložení. Samotný proces výběru lokality pro úložiště probíhá ve třech krocích. Ve všech třech případech rozhoduje parlament po transparentním veřejném projednání.“

Dvěma evropskými státy, v nichž se ukládání jaderného odpadu dostalo do fáze konkrétního projektu, jsou Finsko a Švédsko. To ovšem neznamená, že jsou zde vyřešeny všechny problémy. Johan Swahn, ředitel švédské Kanceláře nevládních organizací pro kontrolu nakládání s jaderným odpadem (MKG), který se celého procesu aktivně účastní, přednesl přehled rizik, s nimiž se skandinávské projekty stále nevypořádaly. Mj. řekl: „Švédsko a Finsko jsou často prezentovány jako země s pokročilými projekty úložišť jaderných odpadů. Tento pohled ovšem nedávno dostal ve Švédsku vážnou trhlinu, protože se zjistilo, že měď používaná k výrobě kontejnerů pro plánované úložiště není dostatečně odolným materiálem. Švédský soud pro otázky životního prostředí proto vládě doporučil, aby neschválila licenci pro úložiště. Problém se týká i Finska, kde se s využitím měděných kontejnerů rovněž počítá.“

Vzhledem k tomu, že mezi evropskými koncepty nakládání s jaderným odpadem převládá metoda hlubinného ukládání, byly na konferenci zařazeny příspěvky dvou geologů. Roman Lahodynsky z vídeňské univerzity BOKU shrnul geologická rizika hlubinných úložišť a uvedl příklady ze své praxe v různých zemích Evropy a Asie. K problému řekl: „Nevýhodou konceptu hlubinných úložišť je, že spoléhá více na nejisté přírodní procesy než na kontrolu a údržbu. Údržbu si v dlouhém časovém horizontu totiž neumíme představit. Ovšem dostatečné pozorování přírodních procesů v hlubinném úložišti také není proveditelné. Chybné odhady se projeví až za dlouhou dobu a odpad už nebude možné přemístit. Lepším řešením je zachovat možnost vyjmutí odpadu a prozatím, po dobu několika generací, úložiště pečlivě monitorovat. Možná naši potomci najdou lepší řešení.“ Na česká specifika se pak zaměřil pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd Matěj Machek.

Bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva na desítky až stovky tisíc let zůstává jedním z nejsložitějších problémů současného světa. Týmy expertů usilují o řešení, které by umožnilo oddělit nebezpečný odpad od okolního prostředí po dobu, jejíž délka řádově přesahuje věk nejstarších historických záznamů o prvních civilizacích. Přestože stále nemáme jistotu, zda se nám podaří dlouhodobě bezpečné řešení najít, produkujeme další nechtěné dědictví pro naše děti a následující generace.

Výběr lokality pro úložiště není ale pouze geologickou otázkou, je potřeba dojít ke shodě i s komunitami, které žijí ve vybraných regionech. Dnes v České republice kulminuje dlouho trvající spor mezi státními úřady a dotčenými samosprávami. Řešení spočívající v transparentnosti a předvídatelnosti postupu státu a v posílení práv obcí na konferenci představil Edvard Sequens z Cally: „Česko by mělo přerušit dnešní neprůhledné, chaotické a z pozice síly vedené vyhledávání místa pro hlubinné úložiště. Čas věnovaný řádnému nastavení a vysvětlení kriterií výběru a přijetí zákona o posílení práv obcí by se zúročil. V opačném případě bude konflikt mezi státem a obcemi pokračovat a hrozí zmaření vynaložených peněz z jaderného účtu.“

Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí

Stránky Nuclear Energy Conference 2018

 

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla