Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Rozhýbat využívání čistých domácích obnovitelných zdrojů, pokutovat plýtvání uhlím či zajistit posílení státního dohledu, aby ČEZ naplňoval energetickou politiku státu - všechny tyto důležité úkoly měla zajistit vláda do konce roku 2015. Splněny však nejsou dodnes. Znovu to odhaluje Zpráva o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR (SEK) do roku 2017, kterou v lednu projednala Babišova vláda. Podle Hnutí DUHA, Greenpeace a sdružení Calla se Ministerstvo průmyslu zaměřuje na nejdražší a nejrizikovější cesty, jako jsou nové jaderné reaktory, a opomíjí jiné úkoly.
Plénum Evropského parlamentu schválilo v lednu 2018 v rámci novely směrnice o energetické efektivnosti snížení evropské spotřeby energie do roku 2030 o 35 %. Návrh je o ambicióznější než varianta Evropské komise, která navrhovala snižovat o 30 %. Na druhou stranu poslanci Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) navrhovali ještě výraznější omezení spotřeby – o 40 %.
Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2017. Obnovitelné zdroje v této bilanci poprvé dosáhly 30 % (pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,2 %, vodní elektrárny 9,1 %, zdroje na biomasu 6 %, solární elektrárny 3,7 %). Obnovitelné zdroje bez započítání vodních elektráren poprvé překonaly evropskou výrobu elektřiny z uhlí.
Cílem mezinárodní konference NEC 2018 „Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky“ je za účasti zahraničních i českých expertek expertů diskutovat možnosti nalezení řešení problému jaderného odpadu, aniž by byla omezena práva obyvatel účinně hájit zájmy své i budoucích generací. Koná se ve středu 11. dubna 2018 od 10 hodin v Autoklubu ČR v Praze. Program konference a další podrobnosti včetně registračního formuláře najdete na www.nec2018.eu .
Ve střední Evropě byl ještě donedávna výraz „odklon od uhlí“ téměř zapovězeným slovem. Na Slovensku a v České republice to už však z mnoha důvodů tolik neplatí. Černouhelné doly průběžně zavírají kvůli nízkým výkupním cenám uhlí na trhu a silné zahraniční konkurenci. A pomalu je začínají následovat i hnědouhelné lomy. Pokles poptávky po hnědém uhlí umocňuje i zavádění regulací emisí a poplatků za znečišťování směřované na uhelné elektrárny.
V Bruselu se rozbíhá debata o podobě společného unijního rozpočtu po roce 2020. Hlavní otázkou je, jak méně peněz podělit mezi hned několik urgentních priorit. Jejich výběr bude mít vliv i na plnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Příští rozpočet by měl být více „klima friendly“, jak ostatně požaduje také klíčový výbor Evropského parlamentu.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru