Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb. Letošní ročník je zaměřen na téma klimatické změny. Pořádá spolek Ekodům 5. až 7. 4. 2019 v Emauzském klášteře v Praze a leckde jinde.

V loňském roce schválila Evropská unie své klimaticko-energetické cíle pro příští desetiletí. Do roku 2030 by tak měla téměř třetina veškeré spotřebované energie v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Ke splnění tohoto cíle je nutné, aby podíl OZE vzrostl ve všech členských zemích. Evropská komise zároveň opakovaně zdůrazňuje, že tohoto cíle není možné dosáhnout bez významnějšího zapojení samovýrobců obnovitelné energie. Tam patří kromě jednotlivých občanů i obce nebo energetická družstva, souhrnně označovány jako komunitní energetika. Ostatně i proto související legislativní balíček (označovaný též zimní energetický balíček) dostal pojmenování „Čistá energie pro všechny Evropany“.

Informace o zhruba tříměsíčním odkladu spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, kterou v tomto týdnu přinesl deník Pravda, se dala očekávat. Druhé čtvrtletí roku 2019, kdy měl být reaktor podle posledních odhadů spuštěn, již začalo a všechny potřebné kroky dosud nebyly provedeny. Odklad o tři měsíce není vzhledem k původně plánovanému termínu (při zahájení prací na dostavbě elektrárny v roce 2008 byl termín dokončení třetího bloku stanoven na rok 2012) úplně zásadní. Zajímavé však bude, zda se potvrdí další prodražení projektu, deník Pravda ve zmiňovaném článku píše o celkové částce 5,6 miliard eur.

Jedním z posledních kroků exministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové ve funkci byla změna návrhu novely horního zákona, díky které by mělo být vypuštěno přechodné ustanovení bránící zvýšení poplatků z těžby do roku 2022. V případě schválení ministerského návrhu by vláda učinila první krok ke splnění svého slibu zvýšit nepřiměřeně nízké těžební poplatky.

Téma klimatické změny se dostává stále více do popředí ve veřejném prostoru a bude nepochybně hrát důležitou roli také v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou v členských zemích od 23. do 26. května 2019. V mnoha státech, zejména pak západní Evropy, je problém klimatických změn a jejich řešení jednou z nejvíce skloňovaných otázek v předvolebních debatách. Velký vliv na to má především vlna veřejných protestů a studentských stávek, kterých se od loňského roku zúčastnily statisíce občanů po celé Evropě. V některých státech, jako například v Dánsku nebo Belgii, může být klimatická změna dokonce právě tím tématem, které tyto volby rozhodne .