Informační stránky nové energetické koncepce
Rok 2018 byl smrští zásadních evropských i globálních klimaticko-energetických událostí, za těmi nejvýraznějšími z nich nabízíme krátké ohlédnutí. V evropských institucích probíhala po celý rok probíhala příprava příštího evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Ten je klíčovým nástrojem EU pro dosahování klimatických a energetických cílů do roku 2030. Hlavním body střetu o rozpočet bylo tak procento prostředků, které budou vynaloženy na klimatická opatření, kritéria pro vyloučení financování fosilních projektů a nastavení předběžných podmínek, například vazby na národní klimaticko-energetické plány. V současném programovém období bylo na opatření k energetické transformaci jako jsou úspory energií či rozvoj OZE pouze 7 % všech prostředků. V dalším programovém období bude nutné tento potenciál lépe využít – konečná podoba rozpočtu a jeho dílčích programů bude známa až v tomto roce.
Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb. Letošní ročník je zaměřen na téma klimatické změny. Pořádá spolek Ekodům 5. až 7. 4. 2019 v Emauzském klášteře v Praze a leckde jinde.
Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2018. Produkce evropských obnovitelných zdrojů v roce 2018 opět vzrostla, jejich podíl na celkové hrubé výrobě elektřiny dosáhl 32,3 %. Na růstu se podílely především nové instalace solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních zdrojů (po výrazně podprůměrném roce 2017). Pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,8 %, vodní elektrárny 10,6 %, zdroje na biomasu 6,1 %, solární elektrárny 3,9 %.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková odvolala k 18. únoru z funkce ředitele státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka a novým ředitelem jmenovala Jana Prachaře. Změnu přivítaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, které sami o odvolání Jiřího Slováka usilovaly poté, co ztratily poslední zbytky důvěry v poctivý výběr lokality pro úložiště. Může tato personální výměna uklidnit dnešní vážný konflikt mezi státní správou a starosty i obyvateli dotčených obcí a měst? Záleží nyní, zda se promítne i do změny práce SÚRAO.
Na konci ledna došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích
Do parlamentu možná už příští měsíc zamíří vládní návrh novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Systém v Evropské unii funguje od roku 2005 a v České republice se týká zařízení produkujících zhruba 60 % emisí. Současná novela zavádí nová ustanovení revidované evropské směrnice, která budou platit pro období 2021 až 2030. Směrnice řeší zejména chronickou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s povolenkami, rychleji omezuje množství dostupných povolenek a vytváří nové finanční nástroje na podporu snižování závislosti na fosilních palivech.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
