Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.

Z aktuálně zveřejněných výsledků veřejného mínění v zemích EU k problematice klimatické změny plyne, že naprostá většina, tedy 83 % respondentů v České republice si přeje, aby vláda stanovila náročné cíle, jak navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a 82 % z nich chce podporovat opatření na zlepšení energetické účinnosti do roku 2030. 74 % dotázaných také souhlasí, že by přechodu na čisté energie měla být poskytována větší podpora z veřejných financí. Podporu tak dostává úsilí ekologických organizací o změnu vládního návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR do roku 2030, který by ve své dnešní podobě znamenal stagnaci ve využívání dostupné sluneční a větrné energie i nevyužitý potenciál snižování energetické spotřeby.

Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikoval v Budapešti energetický konzultant Mycle Schneider. Oproti minulým vydáním ročenky je speciální pozornost věnována roli jaderné energetiky ve snižování emisí skleníkových plynů. Mycle Schneider k tématu uvedl: „Každý dolar, euro, forint nebo rubl se dá utratit jen jednou. Naléhavost problému globální změny klimatu nás tlačí k tomu, aby investiční rozhodnutí preferovala nejlevnější a nejrychlejší řešení. Možnost rozvoje jaderné energetiky se opakovaně jeví jako nejdražší a nejpomalejší.“

Historickým mezníkem pro českou energetiku i kvalitu života lidí se může stát pondělí 26. srpna, kdy se v Česku začne na politické úrovni jednat o konci těžby a spalování uhlí. Podle ekologických organizací je k tomu však nutné, aby se uhelná komise, hned na začátku shodla na jasném cíli. Jejím výsledkem by na závěr (tedy přibližně za rok) mělo být doporučení konkrétního roku úplného konce využívání uhlí v České republice.

Ve čtvrtek 8. srpna 2019 představil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o vztahu změn klimatu a půdy . Hlavními zkoumanými oblastmi byl dopad klimatické změny na zemědělství, lesnictví a produkci potravin.