Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Když Evropská komise koncem roku 2016 zveřejnila balíček návrhů pro oblast energetiky a ochrany klimatu v příští dekádě, na těchto stránkách jsme poukazovali na jednu vážnou slabinu: chybějící podíly čisté energie a energetických úspor na úrovni jednotlivých členských států, což je praxe ze současné právní úpravy. Namítali jsme, že pokud nebude předem stanoveno, jak velkým dílem má každá země přispět k celounijním cílům, o to silnější kontrola ze strany Bruselu bude potřeba. A také přesná pravidla, co se bude dít, pokud součet jednotlivých příspěvků nedá dohromady celkové odsouhlasené číslo.
Plénum Evropského parlamentu schválilo v lednu 2018 v rámci novely směrnice o energetické efektivnosti snížení evropské spotřeby energie do roku 2030 o 35 %. Návrh je o ambicióznější než varianta Evropské komise, která navrhovala snižovat o 30 %. Na druhou stranu poslanci Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) navrhovali ještě výraznější omezení spotřeby – o 40 %.
Na přelomu června a července dohodla dánská vláda základní shodu s představiteli všech parlamentních stran o dalších krocích energetické transformace. Základním cílem je dosažení podílu obnovitelných zdrojů na zásobování energií na úrovni 55 % do roku 2030. V případě elektřiny hodlá Dánsko na konci příští dekády zvýšit roční obnovitelnou výrobu nad úroveň dánské spotřeby (jde o celkovou roční bilanci – vzhledem k propojenému energetickému trhu v severských zemích bude Dánsko v některých časových úsecích elektřinu dovážet, vývozy obnovitelné elektřiny však mají být vyšší).
Francouzská parlamentní komise, ustavená v lednu 2018 k přezkoumání bezpečnosti a zajištění jaderných zařízení, ve své zprávě vydané 5. července shrnuje, že jaderné elektrárny jsou i nadále zranitelné vůči haváriím a útokům [1]. „Francouzská jaderná zařízení zřejmě trpí zásadním nedostatkem, který půjde jen obtížně vyřešit: nebyly navrženy tak, aby odolaly teroristickému útoku,“ tvrdí komise. Zpráva označuje několik rizik, mimo jiné zřícení letadla, vniknutí dronu, sabotáž zevnitř, proniknutí zvenčí a kybernetické útoky.
Po celé Evropě aktuálně probíhá intenzivní diskuze o budoucnosti využívání uhlí pro energetické potřeby. V porovnání s dalšími zdroji energie produkuje těžba a spalování uhlí zdaleka nejvíce emisí CO 2 a má tak nejhorší dopad na naše klima. Mimo to se uhlí stává ekonomicky nevýhodné. Je proto již dnes jasné, že uhlí jakožto energetická surovina nemá v Evropě, ale ani jinde po světě, příliš dlouhou budoucnost. Vyvstává však otázka, co se stane s regiony, které doposud byly na těžbě uhlí závislé.
Evropská komise dne 2. května zveřejnila návrh příštího rozpočtu EU a zahájila tak debatu o pravidlech a prioritách pro budoucí kolo přerozdělování evropských fondů. Podle Komise mají být klimatická opatření jednou k hlavních priorit rozpočtu pro období 2021 – 2027.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla