Plénum Evropského parlamentu schválilo v lednu 2018 v rámci novely směrnice o energetické efektivnosti snížení evropské spotřeby energie do roku 2030 o 35 %. Návrh je o ambicióznější než varianta Evropské komise, která navrhovala snižovat o 30 %. Na druhou stranu poslanci Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) navrhovali ještě výraznější omezení spotřeby – o 40 %.

Poslední dva roky se v Bruselu intenzivně debatuje o budoucí podobě evropské energetické legislativy. Tento proces začal v roce 2016, kdy představila Evropská komise tzv. Zimní balíček – komplexní soubor legislativních i nelegislativních návrhů na nastavení evropské energetické a klimatické politiky po roce 2020. Podle tohoto návrhu má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 % (oproti roku 1990), k témuž roku má dosáhnout 27% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie a zvýšit energetickou účinnost z 20 % v roce 2020 na 30 % na konci příští dekády.

Jaderný odpad z evropského pohledu. To byla propojující linka všech příspěvků mezinárodní konference „Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky“. Pro Česko je o to aktuálnější, že by letos mělo padnout rozhodnutí o výběru čtyř nejvhodnějších lokalit pro úložiště z potenciálních devíti. Na konferenci, kterou 11. dubna v Praze uspořádaly české nevládní organizace, se zahraniční i čeští experti zaměřili také na srovnání českého přístupu k výběru se zahraničními. Prezentace z konference, představení přednášejících a další informace najdete na www.nec2018.eu .

Rozvoj moderní energetiky má své vítěze a poražené, nicméně jeho celkový dopad na evropské hospodářství je stále pozitivnější. Tato rychlá proměna však není zadarmo, zejména pro regiony silně závislé na fosilní energetice a pro jejich obyvatele. Ve středoevropských zemích, například v Německu a v České republice, tyto dopady nejvíce postihují tradiční uhelné regiony. Na rozdíl od těžby černého uhlí, jež tvořilo páteř evropské energetiky v poválečné době a od 70. let minulého století se nachází v setrvalém řízeném útlumu, si těžba hnědého uhlí dodnes udržuje vysokou úroveň produktivity. Dotčené regiony, například Rýnský a Lužický hnědouhelný revír či části Saska-Anhaltska, stejně jako severočeská hnědouhelná pánev, tudíž při přechodu na budoucnost bez uhlí mají hodně co ztratit, pokud nebude i tento přechod kvalitně řízený.

Evropská komise dne 2. května zveřejnila návrh příštího rozpočtu EU a zahájila tak debatu o pravidlech a prioritách pro budoucí kolo přerozdělování evropských fondů. Podle Komise mají být klimatická opatření jednou k hlavních priorit rozpočtu pro období 2021 – 2027.