Informační stránky nové energetické koncepce
Rozhýbat využívání čistých domácích obnovitelných zdrojů, pokutovat plýtvání uhlím či zajistit posílení státního dohledu, aby ČEZ naplňoval energetickou politiku státu - všechny tyto důležité úkoly měla zajistit vláda do konce roku 2015. Splněny však nejsou dodnes. Znovu to odhaluje Zpráva o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR (SEK) do roku 2017, kterou v lednu projednala Babišova vláda. Podle Hnutí DUHA, Greenpeace a sdružení Calla se Ministerstvo průmyslu zaměřuje na nejdražší a nejrizikovější cesty, jako jsou nové jaderné reaktory, a opomíjí jiné úkoly.
Plénum Evropského parlamentu schválilo v lednu 2018 v rámci novely směrnice o energetické efektivnosti snížení evropské spotřeby energie do roku 2030 o 35 %. Návrh je o ambicióznější než varianta Evropské komise, která navrhovala snižovat o 30 %. Na druhou stranu poslanci Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) navrhovali ještě výraznější omezení spotřeby – o 40 %.
Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2017. Obnovitelné zdroje v této bilanci poprvé dosáhly 30 % (pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,2 %, vodní elektrárny 9,1 %, zdroje na biomasu 6 %, solární elektrárny 3,7 %). Obnovitelné zdroje bez započítání vodních elektráren poprvé překonaly evropskou výrobu elektřiny z uhlí.
Cílem mezinárodní konference NEC 2018 „Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky“ je za účasti zahraničních i českých expertek expertů diskutovat možnosti nalezení řešení problému jaderného odpadu, aniž by byla omezena práva obyvatel účinně hájit zájmy své i budoucích generací. Koná se ve středu 11. dubna 2018 od 10 hodin v Autoklubu ČR v Praze. Program konference a další podrobnosti včetně registračního formuláře najdete na www.nec2018.eu .
Ve střední Evropě byl ještě donedávna výraz „odklon od uhlí“ téměř zapovězeným slovem. Na Slovensku a v České republice to už však z mnoha důvodů tolik neplatí. Černouhelné doly průběžně zavírají kvůli nízkým výkupním cenám uhlí na trhu a silné zahraniční konkurenci. A pomalu je začínají následovat i hnědouhelné lomy. Pokles poptávky po hnědém uhlí umocňuje i zavádění regulací emisí a poplatků za znečišťování směřované na uhelné elektrárny.
V Bruselu se rozbíhá debata o podobě společného unijního rozpočtu po roce 2020. Hlavní otázkou je, jak méně peněz podělit mezi hned několik urgentních priorit. Jejich výběr bude mít vliv i na plnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Příští rozpočet by měl být více „klima friendly“, jak ostatně požaduje také klíčový výbor Evropského parlamentu.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
