Informační stránky nové energetické koncepce
Veřejné investice z rozpočtu Evropské unie dlouhodobě hrají klíčovou roli jako katalyzátor transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku – při nevhodném nastavení, ale mohou stejně tak intenzivně dekarbonizaci brzdit. Jedním z důvodů, proč se nám nyní nedaří dostatečně rychle snižovat emise a snižujeme tak pravděpodobnost, že budeme v budoucnu žít v příznivém prostředí, jsou právě minulé investice, které nás “uvěznily” ve vysokoemisní infrastruktuře. Správné nastavení dotačních a investičních programů hlavně v emisně náročných odvětvích jako energetika, doprava či zemědělství je proto pro další snahy o omezení globálního oteplení klíčové.
Plénum Evropského parlamentu schválilo v lednu 2018 v rámci novely směrnice o energetické efektivnosti snížení evropské spotřeby energie do roku 2030 o 35 %. Návrh je o ambicióznější než varianta Evropské komise, která navrhovala snižovat o 30 %. Na druhou stranu poslanci Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) navrhovali ještě výraznější omezení spotřeby – o 40 %.
Evropská asociace výrobců a provozovatelů větrných elektráren Wind Europe vydala studii s názvem Breaking New Ground, která předkládá scénář přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku pomocí rychlého růstu využití obnovitelné elektřiny v sektorech dopravy, průmyslu či vytápění budov, kde dosud dominují fosilní paliva. Podle scénáře, který předpokládá naplnění Pařížské dohody, by měl podíl elektřiny v konečné spotřebě energie narůst z dnešních 24 % na 62 % v roce 2050.
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 4. září v Paříži energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. V tomto článku přinášíme stručné shrnutí hlavních výsledků.
Zástupci českého klimatického hnutí 10. října předali petici požadující záchranu Hambašského lesa německému velvyslanci Christophu Israngovi zároveň s dopisem pro kancléřku Angelu Merkelovou. Starobylý les v Porýní má ustoupil hnědouhelnému lomu firmy RWE. Proti těmto plánům se vzedmula obrovská vlna odporu. Jen v Německu během necelých dvou týdnů podepsalo výzvu vládě k zastavení plánů na destrukci Hambašského lesa přes 750 tisíc lidí, nyní se přidávají desítky tisíc lidí z dalších států Evropské unie. Českých podpisů se za jediný týden nasbíralo přes 13 800, jde tedy o historicky nejúspěšnější petici proti těžbě uhlí. Petice je na www.hambach.cz .
Uspořádat mezinárodní konferenci o změně klimatu v srdci uhelného byznysu a v ročním období, kdy nejvíc hrozí smog, je možná jen shoda různých okolností. Postavit se do čela globální snahy o dodržení závazků z Pařížské dohody a přitom vytrvale odmítat zamést si před vlastním prahem je přinejmenším nediplomatické. Prosazovat v zemi s osmdesátiprocentní závislostí na uhlí při výrobě elektřiny sázení stromů jako hlavní odpověď na nutnost snížit emise je už poněkud trapné. Zdá se, že Polsko, hostitel prosincového klimatického summitu OSN v Katowicích, dělá všechno pro to, aby z konference nevzešly jakékoli nové ambice.
Nahlédněte do publikace, ve které najdete konkrétní plán ekologických organizací, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii.
Chytrá energie (4,2 MB, pdf)
Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:
