Informační stránky nové energetické koncepce
Chytrá energie
Až 12 milionů MWh elektřiny mohou podle nové studie Joint Research Centre Evropské komise vyrobit fotovoltaické elektrárny na střechách, těžbou zničených plochách a dalších vhodných místech v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jedná se o celou polovinu současné výroby elektřiny z hnědého uhlí v těchto krajích. Druhá polovina uhelné produkce pak odpovídá množství elektřiny, které se z ČR vyváží, takže z hlediska energetické potřeby ČR by již uhelné elektrárny nebyly potřeba.
Vysoká energetická náročnost českého hospodářství daná dílem zastaralými technologiemi v průmyslu a vyšším podílem toho těžkého, nás udržuje na nelichotivé třetí příčce zemí EU (po Bulharsku a Estonsku). I proto by cíl daný Směrnicí 2012/27/EU o energetické účinnosti, ve které si EU stanovila, že v roce 2020 bude její spotřeba energie o 20 % nižší v porovnání s referenčním scénářem vývoje z roku 2007, měl být příležitostí k modernizaci české energetiky. Poslední roky ale ukazují, že s plněním máme vážné problémy.
Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86 % dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším – na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku). Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW.
Německý institut pro ekonomický výzkum ( DIW Berlin ) zpracoval studii, ve které hodnotí výstavbu jaderného reaktoru jako podnikatelskou příležitost. Zaměřuje se přitom, jak na historické zkušenosti s výstavbou reaktorů, tak na vyhodnocení aktuálně rozestavěných a zamýšlených projektů.
Historickým mezníkem pro českou energetiku i kvalitu života lidí se může stát pondělí 26. srpna, kdy se v Česku začne na politické úrovni jednat o konci těžby a spalování uhlí. Podle ekologických organizací je k tomu však nutné, aby se uhelná komise, hned na začátku shodla na jasném cíli. Jejím výsledkem by na závěr (tedy přibližně za rok) mělo být doporučení konkrétního roku úplného konce využívání uhlí v České republice.
Ve čtvrtek 8. srpna 2019 představil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o vztahu změn klimatu a půdy . Hlavními zkoumanými oblastmi byl dopad klimatické změny na zemědělství, lesnictví a produkci potravin.

Projekt Chytrá energie je zaštítěn organizacemi:

Hnutí DUHA      Glopolis      Greenpeace

Veronica      Calla      Centrum pro dopravu a energetiku


Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU

Podpořila Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU.

Odběr Newsletteru

I agree with the Pravidla